Jak můžeme odhadnout svou brzdnou dráhu

Je jasné, že v autě chceme jezdit bezpečně. K tomu patří i to, že musíme vědět, jak rychle stihneme v případě potřeby zastavit, případně jak rychle stihne zastavit automobil před námi či za námi. Zkrátka a jednoduše musíme znát brzdnou délku vozidel – žádné auto nezastaví okamžitě, nýbrž setrvačností vždy ještě o nějakou vzdálenost popojede.

Ta však není ani zdaleka konstantní, nýbrž závisí hned na několika faktorech. Ty je zapotřebí mít neustále na paměti, abychom stihle případně včas zabrzdit. Může nám to totiž zachránit život, i když se nám to může zdát zvláštní. Na čem všem ale tato vzdálenost závisí?

V první řadě je to hmotnost vozidla. Čím je těžší, tím později se zastaví. A naopak, lehčí vozidlo tím kratší brzdnou dráhu bude mít. To je také důvod, proč bychom si měli držet větší odstup například od nákladních automobilů. Pokud by totiž náklaďák musel náhle zastavit, dobře si ho narazil.

Ovšem hmotnost vozidel není vše. Záleží také na stavu vozovky. Suchá je samozřejmě nejlepší, neboť poskytuje nejlepší tření, zvláště pokud je štěrkovitá nebo hrbolatá. Suchá, avšak rovná, je také celkem v pořádku a jde na ní poměrně rychle zastavit. Horší je mokrá vozovka, neboť zde je tření poměrně nižší. A nejhorší je samozřejmě namrzlá. Proto je vždy nutné vzít v úvahu, v jakém stavu zrovna vozovka, po které jedeme, je.

Dále zde máme také faktor počasí. Samozřejmě, přeháňky nebo sněžení brzdnou dráhu prodlužují, avšak nejsou ani zdaleka to jediné. Co však řidiči neví je to, jaký vliv na jízdu má teplota vzduchu a potažmo vozovky, a také vítr.

S tím vším je tedy potřeba počítat, pokud chceme zabrzdit. Tyto kalkulace většinou děláme podvědomě, avšak mnohdy si neuvědomují některé z těchto faktorů, a pak je jejich výpočet chybný. A to může v těchto případech vést i ke ztrátě života. Proto bychom měli vždy toto vést v patrnosti.