Záliba v učení

Jé září a to znamená, že děti usedají do školních lavic. Když už jsme u školy, tak těšili jste se, když jste šli do první třídy. Mnoho lidí se už ani nevzpomíná, jestli se těšili. Když šli poprvé do školy, já si tohle vzpomínám. Opravdu přesně si tohle pamatuji? Musím říct, že jsem se velice těšila. Opravdu už jsem chtěla jít do první třídy. Chtěla jsem tam jít sama. Ovšem maminka řekla, že sama jít nemohu. Bylo to daleké asi jeden kilometr od našeho domu. Mamince jsem řekla, že budu hodná a že půjdu opatrně. Ale i takhle mě to vůbec nevyšlo. Navíc maminka řekla, že ona tam také být musí.

Musíš se domluvit s paní učitelkou. Také nakonec musím uznat, že vzdělávání mě velice bavilo. Ráda jsem se učila. Také mě potěšilo, že jsem měla opravdu perfektní známky. Jinak by mě vzdělávání se asi nebavilo. Proto jsem na konci devátého ročníku řekla mamince, že bych šla studovat nejraději gymnázium. Je to čtyřleté gymnázium. A potom, když jsem udělala úspěšně čtyřleté gymnázium, tak jsem nastoupila na pedagogickou fakultu. Vždycky jsem chtěla být učitelka, tedy alespoň od osmé třídy jsem chtěla být učitelka. Chtěla jsem studovat pedagogiku. Nakonec to všechno dopadlo opravdu perfektně.

Mimo pedagogiky jsem také se učila na klavír a také na housle. A musím říct, že mi to opravdu hodně šlo a moc mě to bavilo. Jsem ráda, že mám takovéto záliby. A jaké jsou jiné záliby kromě učení? Samozřejmě, že například šachy anebo také volejbal. Myslím si, že člověk má vždycky něco také skloubit s nějakým sportem. Protože při sportu si člověk odpočine. Při sportu si také člověk vyčistí hlavu od všedních starostí. Já sama jsem si řekla, že kdybych měla stále starosti a stres, že bych se ani nedokázala určit. A tak s kamarádkou chodíme do kroužku volejbalu. Už tam chodíme šest let. A stále nás to baví. Na volejbale jsem si také našla partnera.