Vždycky jsem chtěla mít opravdu dokonale čistou a poskládanou domácnost. Vás možná zaráží, jak to myslím, že bych chtěla mít poskládanou domácnost. To znamená, že bych všechno chtěla mít opravdu krásně uspořádané. Nechtěla bych, abych doma měla nepořádek. Abych všechno měla doma naházené páté přes deváté, tohle by se mi vůbec nelíbilo. Takhle přeházené a rozházené to měla vždycky moje babička s dědečkem. Oni měli jednu takovou místnost. Tam dávali téměř všechno. Mě to vůbec jako dítěti nevadilo, ale sama jsem si řekla, že když tam stále nemohou vůbec nic najít, že tohle bych jako dospělá potom doma vůbec nechtěla.

Proto jsem ráda, že jsem si také našla partnera, který má rád pořádek. Který nemá rád nepořádek a binec. Řekla jsem partnerovi, že znám několik lidí, kteří se také udržují svou domácnost v čistotě, že to mají doma opravdu krásný poskládané a také hlavně uspořádané. Kdybych já doma měla nějaký nepořádek, tak by mě to moc mrzelo. Také by mě moc mrzelo a vadilo, kdyby můj partner byl nepořádný. Možná ano, možná jsem puntíčkář. Ale jak tak koukám a jak tak slýchám, tak dokonce i můj partner možná bude také veliký puntičkář. Ale mě tohle nevadí, my ještě děti nemáme.

Ale mnoho lidí nám říká, že až budeme mít děti, že puntičkářství nám vymizí. Protože nás prý nebude vůbec bavit jenom uklízet po dětech. A že když je doma nepořádek, tak to znamená, že jsou děti šťastné. Já chápu, že malé děti nadělají opravdu spoustu nepořádku. Tedy ne špíny, ale všude budou určitě v domácnosti rozházené hračky. Já tohle ale tolerovat budu, protože zase nechci své děti ochudit o jejich dětství. Už se těším, až si doma s mými dětmi budu hrát třeba pexeso anebo různé stavebnice. Můj partner se také na to těší. Vím, že naši domácnost bude o to více šťastnější a veselejší, když tam budou běhat naše děti. A co si o tomhle myslíte vy?

Vždycky jsem chtěla mít opravdu dokonale čistou a poskládanou domácnost. Vás možná zaráží, jak to myslím, že bych chtěla mít poskládanou domácnost. To znamená, že bych všechno chtěla mít opravdu krásně uspořádané. Nechtěla bych, abych doma měla nepořádek. Abych všechno měla doma naházené páté přes deváté, tohle by se mi vůbec nelíbilo. Takhle přeházené a rozházené to měla vždycky moje babička s dědečkem. Oni měli jednu takovou místnost. Tam dávali téměř všechno. Mě to vůbec jako dítěti nevadilo, ale sama jsem si řekla, že když tam stále nemohou vůbec nic najít, že tohle bych jako dospělá potom doma vůbec nechtěla.

Proto jsem ráda, že jsem si také našla partnera, který má rád pořádek. Který nemá rád nepořádek a binec. Řekla jsem partnerovi, že znám několik lidí, kteří se také udržují svou domácnost v čistotě, že to mají doma opravdu krásný poskládané a také hlavně uspořádané. Kdybych já doma měla nějaký nepořádek, tak by mě to moc mrzelo. Také by mě moc mrzelo a vadilo, kdyby můj partner byl nepořádný. Možná ano, možná jsem puntíčkář. Ale jak tak koukám a jak tak slýchám, tak dokonce i můj partner možná bude také veliký puntičkář. Ale mě tohle nevadí, my ještě děti nemáme.

Ale mnoho lidí nám říká, že až budeme mít děti, že puntičkářství nám vymizí. Protože nás prý nebude vůbec bavit jenom uklízet po dětech. A že když je doma nepořádek, tak to znamená, že jsou děti šťastné. Já chápu, že malé děti nadělají opravdu spoustu nepořádku. Tedy ne špíny, ale všude budou určitě v domácnosti rozházené hračky. Já tohle ale tolerovat budu, protože zase nechci své děti ochudit o jejich dětství. Už se těším, až si doma s mými dětmi budu hrát třeba pexeso anebo různé stavebnice. Můj partner se také na to těší. Vím, že naši domácnost bude o to více šťastnější a veselejší, když tam budou běhat naše děti. A co si o tomhle myslíte vy?