Není cestovatel jako cestovatel
Na světě se to lidmi jenom hemží. A co člověk, to unikát. A tak není divu, že ani cestovatelé nejsou jeden jako druhý. A zatímco jedni jsou lidmi všude vítanými, u jiných tomu může být i docela jinak. Jako ve všech jiných oblastech se i tady s někým dá a s někým nedá vycházet, s někým se vyplatí pobýt a od někoho je lepší držet se dál.
Jaké typy cestovatelů známe? Například:
- Naší minulostí vychované typy, na jaké můžeme dodnes narazit a které jsou tak dokonale vyobrazené třeba v komedii Slunce, seno, erotika. Burani, kteří se nevyznají a chovají se jako primitivové, jimiž nezřídka i jsou. Ti, kdo si od švédských stolů odnášejí jídlo, aby se jím pak potají živili na pokoji a ušetřili, ti, kteří na všechno zírají s otevřenými ústy, derou se i tam, kde nemají co dělat, smlouvají či dělají jinou ostudu.
- Ty, kdo jsou naopak přehnaně suverénní a vždy a všude všechno vědí a všechno znají. Přičemž jsou ale takovými Brouky Pytlíky, kteří ve skutečnosti nevědí a neznají nic, takže se se svojí suverenitou každou chvíli znemožní.
- Ty, kdo si myslí, že si mohou všechno koupit, a tudíž se vyvyšují nad ostatní. Což není právě příjemné, zejména u rychle zbohatlých lidí, kteří tím dokážou lézt skutečně na nervy.
- Chudáky, kteří naopak škudlí každou korunu. Na jejich šetrnosti pochopitelně není nic špatného, ale přece jenom to není dobrá vizitka. Necestuje se proto, aby člověk dával najevo, jak si nemůže nic dovolit.
- Puntičkáře, kteří si předem zjistí, co se jim má nabízet, a pak to vyžadují do puntíku. Jistě, jsou obvykle v právu a jejich počínání se tedy není co divit, ale přece jenom neškodí, když někdy člověk přimhouří nad nějakou banalitou oko. Nikdo přece není dokonalý.
- Ty, kteří se v chudších a méně vyvinutých zemích vyvyšují nad místní a dávají okázale najevo, že jsou něčím lepším. V takovém případě jde totiž obvykle o zoufalce, kteří lepší nejsou a jenom si tím kompenzují vlastní pocit méněcennosti.
- Ty, kteří si nechají podstrojovat a následně neumí třeba ani poděkovat a pozdravit.
To jsou typy, kterým se na dovolené zásadně snažím vyhnout. A nebýt takový. A naštěstí to nejsou ti jediní, kdo cestují po světě. Jinak bych totiž raději nikam nevyrazil, než potkávat jenom tyto.